Prvák mám za sebou,co teď bude dál?

14. srpna 2016 v 23:07 |  Prvák


Chci se vám svěřit s malým tajemstvím..
Vlastně bych vám chtěla povyprávět o mé cestě prvním ročníkem střední školy.
Nebude to však tak obyčejný. Rozhodla jsem se článek vyšperkovat vlastnoručníma tématickýma sexy malůvkama z aplikací pro android.
Snad se vám nejen obrázky budou líbit ^^



Září:
Budoucnost se stala přítomností a já viděla nový život.
"Konečně!! Prvák. Doba,kdy si můžu změnit úplně celej život." Tahle slova se mi hlavou mihly celý dny v září.

Nejlepší na tom všem bylo,že nám spojili dva obory v jednu třídu a tak jsme byli s Klárou Viktorií - mojí nejlepší kamarádkou spolu ve třídě <3


O prázdninách, které byli nenávratně pryč jsme si sepsali delší seznam věcí, kterých bychom chtěli v prváku docílit. Nějak jsem některým bodům nedávala příliž naděje,ale budiž.

Nejenže jsem si poprvé obarvila vlasy (a to hned na fialovou ),ale také jsem poznala nové lidi. Novou třídu,nové učitele,předměty,život,zvyklosti....

Začala jsem se hned bavit s nejstarší holkou od nás. Jmenovala se Tereza. Nejenže vážila o něco navíc,ale byla s ní sranda, byla starší a zkušenější. Hned jsme si rozuměli.
Dále se k nám přidala Klára. Docela jsem ji záviděla její objemné vlasy. Byli vážně mega a krom toho byla taky "nejka". Nejvychrtlejší ze třídy.


Jako poslední se k nám přidala nejmenší holčina ze třídy (145 cm) a hned zapadla. Jmenovala se Megý. Bylo to divné jméno,ale za nedlouho to byla samodřejmnost. Krom svých kaštanově hnedych vlasů měla umělé červenočerné dredy.

Hned první den co jsme se učili jsme šli spolu te školi. Byli jsme velká parta totálně namyšlených prvaček. Krom toho taky "nejky".
(Já - NEJbláznivější barva na hlavě, Vikki NEJuslintanější, Klára NEJvětší háro a NEJvychrtlejší, Meggs NEJmenší a Terka NEJširší.



Krom toho jsem už měla jaksi v plánu si založit blog úplně pro sebe. Vždy jsem ho měla napůl se ségrou.
Jenže tenhle měl být jiný. Osobní,originální a můj. Hned jsem přemýšlela o nějaké adrese,která by ho vystihovala.....

Také jsem začala pracovat v čokoládovně.

Říjen:
To byl už měsíc,kdy jsme pomalu,ale jistě začali poznávat ty nové lidi kolem.

Jako první "úlovek" byli prváci automechanici. Měli jsme k nim hrozně blízko.

Někteří z nich byli moji bývalí spolužáci a některé z nich jsem znala od školky a pak roky neviděla - až do teď. Byli jsme velicí kamarádi. Do té doby,než k nim Terka natahala další lidi ze třídy. To už jsme s Vikki dobrovolně vycouvali. Zdravíme se s nimi do teď.. ale už nejsme ti veliký kamarádi.

A taky jsem praštila s jobem v čokoládovně:DD
Nesmím zapomenout zmínit,že se ke mě konečně dostala i kapka skvělé gotické hudby.
Krom toho jsem si konečně založila ten můj vysněný bloček s názvem přeloženým do češtiny: Upřímný úsměv. Myslím,že je dost výstižný a také se pod tím dá představit tolik věcí...




Listopad:
Listopad byl však víc měsícem k seznamování. Za tak krátkou dobu naší třídu opustilo už 5 holek. Krom toho s Meggs,Terkou a Klárou jsme už nebyli takové kamarádky a tak jsem si chtěla najít nové.
Vikkina mi ale zůstala.

Holky,které se na začátku roku tvářili jako nejlepší kamarádky na světě,tak začali Vikk šikanovat,kvůli její vlastní blbosti,kterou sem z logických důvodů psát nebudu.

Také jsem zveřejnila na blogu můj první - naprosto nudný článek.
S Vikki jsme si koupili hranolky se sýrem a já jsem se pokusila o trapnou recenzi na ně.

S listopadem přišli i pozitivnější věci jako jsou první zážitky s novou třídou,nebo obarvení vlasů na křiklavě růžovou. Jeli jsme na exkurzi do Prahy,o které si můžete přečíst tady.

Prosinec:
Konečně jsme měli naši první praxi a já začala "pracovat" a plnit jeden z našich úkolů ze seznamu.

Potkala jsem na škole takového hrozně krásného borca o kterém jsem prostě musela vědět všechno. A povedlo se.

Také jsme jako největší frajerky s Vikki začali kouřit xD .

Ale nebyla to leda jaká první cigareta. Aniž bychom věděli,tak ten tabák byl smichanej s trávou.



Leden:
V lednu začal můj doposud známý život.
S tím borečkem jsem si psala osm hodin v kuse xO. Je to smažka,ale to vážně na něm nic nemění. No vlastně.. pokud nemá fet, tak je krapet nesvůj.

Našla jsem své "spřízdněné duše" z třeťáku na nějaké přednášce pro maturitní ročníky.

Taky bylo naše prvni vysvědčení na nové škole.

Potom jsme se s Vikki připojili k partě holek,který jsou největší socky ze školy a s něma jsme zůstali nejlepšími kamaradkami do teď. Ty holky vážně stojí při sobě ať se děje co se děje.
První byla Petra.
S Petrou jsme se znali z autobusu, ale upřímně.. nikdy by mě nenapadlo,jaká s ni může být sranda. Ujíždí na balených cigaret do papírků (hnus). Ta holka "řve" a je jí naprosto jedno kdo se na ní kouká. Měla odemě velký respekt.

Pak byla Dana.
Dana je drobná pihatá přírodní zrzka. Věcně se uráží a ráda se připojí do jakéhokoli konfliktu a nerada se dělí o své cigára značky Chesterfield.

Potom Jana.
Jana je cikánka. Ale taky největší bavička z naší nové party a milovnice LMek a odemě zdědila lásku k "velbloudům" (camellkám).

A poslední je Tereza.
Tereza má těžký postižení ruky. Jinak ji znám už hrozně dlouho od mojeho dětství a taky nás naučila kouřit PSka (sračka).

Krom jich jsme se začali navzájem "hejtovat" s partou těch "nejdrsnějších" kluků na škole.
Oni začali s těma svýma kecičkama a když zjistili,že jim to vracíme,nebo že si umíme udělat srandu sami ze sebe,tak pokračovali. Ale dnes se s něma zdravíme normálně.

Únor:
Znovu jsem nastoupila do Čokoládovny,ale tentokrát se mi to stalo osudným xO
Potom jsem si tehnhle blog založila znovu,protože mi to ukazovalo, že porušuji jaká si autorská práva, oslavila svůj první svátek sv. Petra a taky jsem se stala tetičkou ^^. Dále jsem dostala dvacetikorunu přímo z nebe a měla jsem první záchvat z cukru,přiněmž jsem zjistila,že náš pán zástupce je celkem milý chlap.

A hlavně jsem se topila v tisících otazníků.
Vůbec nic jsem nechápala.
Hrozili mi pětky snad ze všech předmětů, ve třídě mi začali dělat naschvály a se mnou domů jezdil jeden sexy pakouš,kterej mi lezl krkem. Furt na mě musel čumět.
"Beztak to zkončí minimálně pusou " řekla jsem si odfrkle. Byla to vlastně první věc v životě,se kterou jsem si byla 100% jistá, ikdyž jsem to vážně neměla v plánu uskutečnit. NIKDY!!!!!!



Březen:
Učitelka na matiku mi řekla narovinu,že se sejdeme v srpnu. Ani nevíte jakou jsem měla radost. No věřte mi... žádnou.

Krom toho jsem se taky dostatečně strapnila. Jasně. Strapňovat samu sebe a lidi v nejbližším okolí byla moje specialita,ale tohle bylo už krapet nad moje síly. Měla jsem 100 chutí chodit kanálama.
Jinak jsem měla úplně libovej život.

Chodila jsem domů za tmy a ráda jsem pozorovala ten lehce nažloutlý kouř z borůvkových camellek. A taky toho kluka co pozoroval mě jak kouřím (Sakra.... proč?)


Ok.. docela jsem už zapomněla,jak taková krabička borůvkových vypadá. Takhle by teda vypadala,pokud bych ji navrhovala já ^^


Duben:
To byl ten super měsíc,kdy jsem prý splachla sešit do záchodu jedné ze studentek druhého ročníku. Hehh. .. jak já ty holky nenávidím. Nenapadlo jsme jim celá třída říkali Slepice.
Pak z toho vyšlo,že je šikanuju tím,že si koupím bagetu s kuřecím masem a Viktorie to nazve 'Slepičí bagetou'xD Mg.
Dělala jsem křena Viktorii (už nikdy)
A taky jsem nadobro švihla s jobem v čokoládovně. Byla jsem ráda. Ale co ten kluk? Na jednu stranu jsem byla ráda,že ho už nikdy neuvidím a na druhou... co to plácám? Rvalo mi to hlavu,když jsem si tohle říkala. Nikdy se nedozvím odpověď na těch 1000 otázek co pro něj mám a nejen to. Ztratila jsem ten úžasnej libovej život. Jen písně od Daniela Landy mi ho teď připomínají (Blaničtí, Krysař, Malá díra, 1939.....)
Taky jsem se byla podívat na to,jak vypadají takové maturity a cítila jsem jak na mě doléhá ten zasranej konec školního roku. Krom toho jsem měla i jedny z posledních zážitků se zvláštní rasou,jménem Automechanici.

Květen:
To už jsem házela jeden průser za druhým a měla svoji hrdost a nejlepší kamarádku,která do toho šla se mnou. Znala jsem půlku školy,byla úplně volná a neměla žádné závazky (né,že by to teď bylo jinak :DD).
Jeli jsme se třídou na zámek Lemberk,takže další zážitky. Pomalu,ale jistě nás ovšem začli opouštět tříletý obory. Bylo to smutné až k pláči.
Taky jsem se stala 100% satanistkou . A takyyy Wendynka začala žárlit. Protože se dozvěděla, že ten kluk,kterého už zmiňovaka chodí k ní na školu, psali si a ona ho balila její dobrá kamarádka. Dvě blondýny na jednom místě. To je unikum :D..
'Prostě jsem měla depky :(' :DDD.
Tak jako štvalo mě to. Já jsem si kdysi říkala,že s tím klukem zkončíme alespoň u pusy xD. A teď se moje naděje rozpynuly jako pára:((((((((((.

Červen:
Tenhle měsíc se už dodejchat nějak musel. Nejenže jsem měla už na 99,9999% jistý,že propadnu a rodiče budou doma hrozně natěšený s dělovkou v ruce a taky jsem vlastně nemohla myslet na nic jinýho.
Viktorie se mezitím stihla zamilovat do jednoho týpka, kterej byl o 6 let starší jak ona a já zůstala sama. Opět :(.
Pak mě však čekalo milé překvapení a ten kluk... jo,ten kluk z února. . Lidi no nekecám xD já tehdy vážně měla pravdu!!! #Ilovemeee



Jo!!! Musela jsem ten obrázek ještě otrapnit. Ještě jsem tam mohla dopsat "Navždy spolu <3", nebo podobné trapárny. Nezamilovali jsme se. Ani jeden. Tohle má dodat jenom tomu takový šmrnc.

A pak to zkončilo. Nevadí.
Potom jsme jeli se třídou (místo adapťáku v září) na adapťák teď.
Jeli jsme so Dolní Světlé,která je od Německa asi 2 kilometry. Tam jsme strávili poslední vteřiny života z prváku.
Jooo pak ještě ty tři dny ve škole a vysvědčení. Ale to se nepočítá :-)
Joo a frajeři. Do druháku jdu ^^

Ohh kurwa xD
To uběhlo fakt rychle. Tímto článkem se s vámi loučím. Všechny rubriky,které už nebudu používat dám do jedné velké ---> prvák a tímto bych to jednou navždy uzavřela.

Jenže... utřete si slzy prosím........
Od září jsem tu znova, s novým ročníkem a zážitkama.
V mém životě nastane spousta změn. O některých vím už teď,ale prozrazovat nic nebudu.
Blog hodlám předělat. Tenhle je už úplně trapnei - prváckej.
A vy se tím pádem můžete těšit na nové rubriky,jako jsou například: "Mám depky😭😶" - tam budu dávat články na téma 'nejtrapnější problémy lidstva',takže bude trošku i zábavná a třeba "Co takhle dát si něco dobrého?🍰💏". Bude to taková 'nadrubrika',protože se dá pod tímhle názvem představit ledacos. Jsem na hotelové škole,takže o obrázky vážně nouze nebude.

Budu také více aktivnější a snad i zábavnější. K tomu se konečně možná dokopu napsat článek pro Affs. Mám toho v plánu celkem hodně.... Takže nezahálejte,užívejte prázdniny a čaj!!! V září!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Majka Majka | Web | 15. srpna 2016 v 6:07 | Reagovat

Hodně dobrej popis, tak se těším na druhák!

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 15. srpna 2016 v 9:14 | Reagovat

No, jestli jsi prvák se známkami nezvládala už teď, tak do budoucna to neuděláš určitě. Je sice hezké, kolik jsi toho vykouřila, ale to ti k dokončení studia moc nepomůže ;)

3 Wendy Wendy | Web | 15. srpna 2016 v 13:40 | Reagovat

[1]: Já ne

[2]: By jsi se divil/a

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

👊💟 #tobehappy