Příjezd, Jonsdorf - Gondelteich, Waldbühme a krkavčí skály

21. června 2016 v 8:33

Pondělí 20.6 2016

8:20 Sraz u hlavního nádraží
8:35 Odjezd vlakem směr Nová Huť, přesun pěšky do Dolní Světlé - penzion Celnice (cca 9 km)
11:00 Ubytování a takový kraviny
12:30 Oběd
15:00 Krkavčí skály, Jonsdorf - Gondelteich, Waldbühme, Felsenstadt
18:00 Večeře
19:00 Přednáška a podobný blbosti
22:00 Večerka

Ráno jsem vstala "normálně" jako do školi. Zkontrovala jestli mám všechno a vyrazila na autobus.

Jelikož jsem měla kufr jako kráva,tak cestování s ním nebylo nějak extra záživné. A o autobusu jako by nemluvě :DD.

Potom jsem dospíchala na vlak do České Lípy. Jelikož z našeho městečka jelo do Lípy z naší třídy víc lidí,tak to cesta byla v pohodě.

V Lípě na nás čekal zbytek třídy včetně učitelek. Společně jsme pak jeli do Nové Huti.

Po cestě vlakem jsme si zpívali písně od známých interpretů jako třeba 'Františkovy lázně' od mandrage a spoustu dalších.

Při příjezdu jsme šli asi půl kilometru s našema sexy obrovskejma kuframa aby jsme je odložili do auta,které nám je odvezlo na Penzion. Sami jsme se na něj však vydali pěšky. Byla to cesta dlouhá asi 9 kiláků.

Nešli jsme vůbec pohromadě. Část třídy šla úplně ve předu a ti úplně poslední (učitelky) šli za těma prvníma asi tak půl kiláku vzádu.

Já jsem šla logicky s Viktorií. Zavzpominali jsme na starou - dobrou základku a zpívali jsme po cestě různé písničky,které spousta z vás určitě nezná. Hlavně "teen children". Nebo mi povězte jestli jste na základní škole se učili kánony na písně "Jeden šlape si to napřed ", " Pasala volky "..... Nebo prostě nějaké skladby od Karla Kryla a spousta pobodných.

Naše první zastávka byla na cestě u pamětníku kupce Josefa Kaufmanna.

Učitelka nám přečetla nějaké zajímavosti o něm. Například,že to byl velice úspěšný obchodník a že ho zabili v lese. Nebylo to však loupežné přepadení, protože jeho peníze zůstali na svém místě a bylo jich docela hodně. Takže vrahovi nešlo o jeho zmaštěný peníze,ale asi někoho pořádně sral, tak se ho jenom zbavili.
Pamětník na stromě visí od roku 2013 díky spolupráci německa,které tento projekt zaspolufinancovalo společně s Českou Republikou.. (teď jsem zněla jako nějaká úřednice :D )

Pak jsme šli dál. Cítila jsem,jak mi boty brutálně řežou nohy. A nás čekala ještě docela dlouhá cesta.

Učitelky na nás zavolali abychom se zastavili kdesi u rozcestí. Počkali jsme na ně a společně jsme se šli podívat na sirné jezírko. Říká se mí sirné,protože si vědci dlouho mysleli,že je vv něm síra (ach ta logika xD) a později po přezkoumání se dozvěděli,že to jsou prvky železa. Ale název zůstal. Ten lidi přiláká víc.
Byla to sama přírodní krása,ale mě to teda nějak nezajímalo. Potřebovala jsem si sundat boty.

A šli jsme dál. Všichni jsme se už chtěli dostat do toho penzionu,protože se těšili na oběd. Tak jsme zvýšili rychlost a už si ani nepovídali :DD

Za chvilku nás stihnul menší deštík. A já jakožto frajerka jsem neměla v batohu ani deštník ani pláštěnku.

Po dlouhých hodinách jsme konečně dorazili. Paní majitelka nás přivítala s úsměvem na tváři. Rozdala nám pokoje a my jsme vesele nakráčeli. Měli jsme s Viktorií, Aisů a Braboškou pokoj číslo 4.
Ihned jsem si 'zažidila' postel u okna a se zásuvkou :D. Aisů byla hned naproti mě,ale bez zásuvky :D a Vikki s Braboškou spali na manželský posteli. Vikk si zabrala půlku,kde byla taky zásuvka a Braboška měla taky smůlu.
Vedle nás byli poslední holky ze třídy. Měli pokoj pro deset,ale bylo jich tam pět. Měli palacký,tudíž každá jednu pro sebe. Krom toho měli taky stůl,židle,křesla a lepší skříně. Jò a taky umyvadlo. Tam mohli večer chodit čůrat,když nechtěli na společný záchody :D. A kluciměli pokoj pro dva. Logicky manželskou postel :D...

Šli jsme si na chodbu vzít naše zavazadla,která jsme měli DONEŠENÁ přímo do paatra a ubytovávali jsme se. Já jsem si konečně sundala ty moje slavný boty a zjistila jsem,že je mám "dodrápanější',než jsem si myslela. Byli celý od krve,puchejře,škrábance do masa.. už jsem je neměla nikdy v plánu vidět.
Máma moc dobře věděla proč mi zabalit naplasti :D

Když jsem poslala fotku našeho pokoje připomínajícíc spíše vězení všem lidem, které mám v přátelých na facebooku, dala na instagram a "my story" ve Snapchatě,tak jsem se začala víc věnovat holkám a začali si to tam zútulňovat...

Za chvíli pro nás přišli, že je oběd a sešli jsme se celá třída dole v restauraci na našem prvním obědě. Jídlo bylo předem už obejdnané . Byla úplně mastná polívka a svičkova. V životě jsem hnusnější nejedla.
Knedlíky byli dobrý - co taky chceme od kupovaných,ale ta omáčka slaná,mastná, hnusná barva... fuj

Po obědě jsme měli zaslouženě tříhodinové osobní volno. Mohli jsme si v podstatě dělat co chceme,jen ven jsme měli zakázáno. Ještě nám třídní zjistila heslo od wifiny :D

Holky odemě z pokoje šli spát. Já jakožto jsem na nic podobného nebyla zvyklá tak jsem si lehla na postel,pustila písničky z youtube a pak i ze Spotify do sluchátek a kreslila si nějaké blbosti.

Jenže jsem byla z pátku ještě úplně mimo, tak mě všechny tyhle aktivity ryhle přešli. Musela jsem pořád myslet na jedno a to samé a byla jsem smutná. Moc smutná :DD. "Proč? Proč mi to musel udělat zrovna včera?" na toho idiota,který mi likvidoval život jenom svojí přítomností. Nemohla jsem se kvůli němu trápit celý pobyt a tak jsem se ten pocit snažila zaspat. Marně. Bylo mi z toho kluka zle.

Ve čtyři jsme sešli dolů a tak jsme dostali svačinkuuu xD. Chleba se sýrem a vyrazili na svou první cestu do německa.
Byli jsme úplně vymletý z toho,že nejsme v česku. Měli jsme v plánu jít do města Jonsdorf - Goltenteich typického svým motýlím domem a velkým rybníkem hned z kraje z české strany.
Ale nakonec jsme tam nešli. Místo toho jsme se šli podívat do nějakého pěkného německého skalního městečka Waldbühme ze kterého jsné se na Jonsdorf podívali z výšky. Byl to krásný pohled ^^.
A cestou zpátky jsme si to vzali přež Krkavčí kameny. Krkavčì proto,že jeden z těch skalních útvarů vypadá jako krkavec. Také jsme z chvilku pobyli a pak konečně šli na večeři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

👊💟 #tobehappy