Předávkuj se cukrem!! 😂😂

6. února 2016 v 20:05
Ahojky!! 😁
Posledních pár článků před aktualizací se směřovalo k nejskvělejším zážitkům na střední škole. Chtěla bych tím pokračovat. Tady máte kratší storku ze včerejší velké přestávky z naší naprosto nutné školitchky čtěte celý článek 👇






Velké přestávky bývají téměř to jediný na co se těším do školi. Většinou se o zábavu starají třeťátchci,ale včera... tramtararáááááá...🎺 ani nevím jak,ale postarala jsem se sama.


Téměř každý den, se s Vikkinou "stavujeme" pro jednu holku z prodavaček (říkejme ji Melisa). S Mell jsme si napůl ráno koupili v Penny balíček polomáčených hořkých sušenek (těch malinkých). Měla jsem hroznej hlad a nulovou náladu. Tak jsem většinu balíčku doslova sežrala sama a docela rychle. (U mě není moc zvykem jíst rychle 😬) . Odcházeli jsme od její třídy a pozdravil nás fešný dárce nemalé částky peněz 😂.

Šli jsme na naše oblíbené místo dolů,kam si sedáváme s Vikkinou tak.... každou přestávku. Vůbec jsem tam nechtěla zůstat. Přišlo mi to tam hrozně nudný a k tomu prošel takovej ten pěknej kluk (můj první člověk letošního roku. Pokud jste častými návštěvníky,už jste o něm četli a na nezaktualizovaném blogu jste si mysleli,že z toho bude něco jako láska 😍. Už víte? :D ) Tak jsem Mell a Vikk donutila jít ke skříňkám. Holky se na mě koukali jestli jsem spokojená a já jim tak.... narovinu odpověděla,źe jsem HO chtěla jenom vidět 😂😂😂.

Tak jsem je hnala na místo,kde sse stal zázrak. Kdenám bůh dobra a zároveň mocný nepřítel daroval dvacetikorunu. Ómájgaš... dvacka a zdarma 😆😇. Ani tam jsem moc dlouho nevydržela. Dojela jsem sušenky a válela andělíčky na podlaze.

Holkam nic jinýho nezbývalo,než poslechnout moje instinkty,keré jsem jim právě poslala přez bluetooth a následovat moji maličkost ke druhým schodům. Potřebovala jsem najít toho dárce a byla jsem schopná vyvěsit pátrání.
"Fešný mládenec,
Štědrý
Pěkný
V úterý měl bílé tričko
Chodí do "auťáků" asi
Usmívá se na mě 😄
Zdraví mě
Chodí k nám do školi"
Sotva jsem dopovedela můj plán,holky otáčeli oči v sloup. Tak jsem Vikkině nechala "prasknout " sáček od sušenek na hlavě a šla jsem hore. Bylo mi jedno jestli půjdou se mnou a nebo ne.

Samozřejmě, że mě následovali a já si sedla na schody. Ale ne "normálně",že máte nohy dole,ale nohy podél schodů. Přijde mi to tak mnohem pohodlnější a možná to působí i rajcózněji (kdo neví co to znamená,tak si to vyGOOGLEujte páč já taky nevím 😤)

Když jsem si udělala pohodlí až to bylo takové - to pravé ořechové,medové né-li kokosové tak jsem zaslechla jak partitchka "drsných" ogarů/chalanů/mužů/chlapíků/čikoušů/kluků mají na mě nevhodné připomínky. Prej: "Ona nemá doma gauč x((". Asi jim mě přišlo líto,nebo já nevím.

Nechtěla jsem aby tuhle hru hráli sami,páč mi bylo líto,že se takový mužíčci starají o bezmocnou ženku plnou mocí a šarmu - mě😆. Tak jsem se zeptala dvou učitelů na "odporné" předměty a jedné spolužatchky nesoucích stejné jméno jako já (ne... 😤 nejmenuje se Wendy a ani nějak podobně ju? :D ) jestli mají doma gaůč. Odpovědi byli přímo šokující.
(Odpovědi ⏩ 1) Pokud nemáš doma gauč,tak si vem dvě židle,potáhni je dekou a gauč máš hned (*tomu se říká raditchka) 2) Co to je za hloupej vtip? (*bych ji ukázala vtip -,- brabana jednoho týpka z nástavby*) 3) Jo:D asi tři - a půjčíš mi prosím jeden? 😢 - Ne:D promiň (*ochota jak prase 😣😢😳😵😭😝*) Dále to byla velice nudñoučká část. Ti týpci začali Vikkinu napodobovat a blábláblááblaáaaaaa.... Do konce přestávky zbývalo necelých osm a půl minuty (učitelka na matiku by řekla : osm a půl minuta😩😝). Potřebovala jsem tu chvíli k něčemu využít a při nejhorším případě zneužít a rovnu ji znásilnit. Tak jsem si představila,že jsem doma - v Říši snů a fantazie a tak jsem se pokoušela vzlétnout. Představte si ten trapas,když někdo jako já začne běžet 😂😂. OMG. Typek u okna (asi špeh tamtech ) začal něco o internetu. Ani newjém už jestli to bylo na mě a nebo jo. Tak či tak jsem zareagovala,že ani internet doma nemáme. Ten se na mě koukal jako na právě udelanou kačenu a zařval na svoje nadřízené: "Hej kluci??... Na keryho z vás sáhla? Přeci nemůže být tak jeblá od přírody.". Tohle mě povýšilo a nadneslo tak vysoko,že jsem nevěděla kde mi hlava lítá a pak jsem ji našla nějak záztačně poletovat nad naši zahradou - kterou nemáme. Měla jsem ohromnou radost,źe jsem se nenarodila jako bezbarvá bruneta,ale jako naprosto hrdá bloncka, kerá se nemusí za nic omlouvat. Udělají to totiš za mě moje vlasy. Řekli těm týpkům: I'm sorry,but she is mad. (:prosím upravte kdyžtak chyby v tý ájině 😊:) . Ale to nebylo vše. Nezvonilo totiš ještě na hodinu. Jelikož mě extrémně lechtalo na zádech a cítila jsem pocit volnosti,svobody (nee Svobody,ale svobody xD ještě tohle by mi tady chybělo ) a vysoké dávky cukru v krvi,na což v poslední době nejsem moc zvyklá tak jsem v sobě přesně u pravé plíce našla kousek malého dětská. Asi jsem ho tenkrát neschovala dostatečně 😕😕. A tak jsem drkla do Vikkiny,že jdeme běžet Marathon. Vítězila jsem o jeden celý shod. Při doslovném Marathonu kolem školi jsme dole potkali našeho pááána zástupce Česnečku. (*přezdívku U příjmení Polívka vymyslela spolužačka xD*). Ten se na nás svůdné až na oko nezákonně nazlobeně škubnutím středního očka podival a ptal se co děláme. Když jsme běželi tak jsem měla plnou kabelku chutí mu říct jaké chce koření do polévky, kerou mu dneska večer udělá Golem. Nakonec jsem odpověděla,že běžíme marathon a jestli nám nechce přispět na charitu. Česnečka se jenom mocně zasmál jelikož si četl dopis,že mu byla svěřena plná moc ná jeho levé dítě z otcovi vadží. A nějak víc nereagoval. Přiběhla jsem nahoru jako první samozřejmě a celá špinavá os radosti se s sebou do slova svihla na zem. Nahoru přicházel zrovna typek,kerej se jmenuje Fanda Bubák (*bufanda ze španělštiny šála/šátek*) mohl na mě oči nechat až jsem mu odpověděla,že k dnešnímu outfitku je moc nehodeji,tak jsem mu je vracela zpátky. Koukalo na mě více lidí,ukazovali si a smáli se. Možná viděli poprvé blondýnu sjetou na cukru. Nevím,nevím. A co vs a vaše šťastné dny? Jen se pochlubte😈 Wendy💋
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 flow flow | Web | 8. února 2016 v 15:07 | Reagovat

Ahoj, znění tématu týdne jsem ve svém článku zmínila, je to "Baví mne žít". :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

👊💟 #tobehappy